Poseidon

Přejít na obsah

Hlavní nabídka

Poseidon I

Labyrint Poseidon

Části systému

Labyrint Poseidon se nachází v centrální části Teplických skal. Skalní město je v těchto partiích unikátní výskytem skalních stěn, které jsou téměř souvislé v průběhu několika set metrů. V jiných částech Adršpašsko-teplických skal jsou naopak vlivem denudace původní stěny kaňonů a strukturní hřbety rozčleněny do soustavy izolovaných skal (Vítek 1979). Okrajové části plošin jsou modelovány hustou frekvencí na sebe téměř kolmých puklin. Dá se mluvit o celých puklinových zónách, zasahujících do masivu v některých partiích až 100 m na délku. V případě severního cípu Skalního ostrova pukliny tuto plošinu přetínají celou. Pozoruhodná je rovněž denivelace, resp. hloubka řady puklinových propastí, která je často větší než 60 m. Bez použití jednolanové speleologické techniky by nebyla možná většina výzkumu. Části systému jsou rozděleny úzkými soutěskami (např. typická soutěska Sibiř, široká místy necelých 50 cm), které přecházejí do kaňonů (např. Skalní náměstí nebo Velké a Malé chrámové náměstí). Relativní výška okolních skal je až 80 m. Právě soutěsky a kaňony napomáhají vymezit tři části systému.




Poseidon I


Jedná se o první část systému, která byla speleologicky dokumentovaná již koncem roku 2006. Systém se rozprostírá na severním a západním okraji plošiny Ostruha. Severní větev, která se táhne nad kaňonem vstupního údolí protékaným Skalním potokem, je tvořena kratšími puklinami zasahujícími do masivu max. do vzdálenosti 25–30 m. Ohraničením je zde na SV skalní věž Šahrazád a na SZ věž Hláska (Strážní věž) vypínající se nad Skalním náměstím. Jižní větev, která pokračuje od Hlásky až k Martinským stěnám, je tvořena systémem puklin, které je ve střední části (zhruba mezi jeskyní Kořenka a Teplickou propastí) možné sledovat až do vzdálenosti 100 m od okraje plošiny. V této části odděluje Poseidon I a II pouze velice úzká soutěska (oblast mezi Lví klecí až po tzv. Branku). Šířka soutěsky činí místy pouhých 60 cm. Dále k jihu délka otevřených puklin opět klesá a na jižním okraji dosahuje asi 15–20 m. Okrajová plošina mírně stoupá od severu (654 m n. m.) k jihu. Nejvyšším místem (704 m n. m.) jsou j. partie v suťovo-puklinovém komplexu vzdáleném přibližně 80 m jv. od Měsíční věže. Nejnižší místo systému představují suťové formace pod Oldovou propastí (612 m n. m.). Celková denivelace Poseidonu I činí 92 m. Délka dokumentovaných prostor je 5 626 m. Denivelace vybraných lokalit jsou: Teplická propast i s navazující rozsedlinovo-suťovo-puklinovou částí (52 m), Sokolí a Skalní chrám včetně puklinových prostor nad Sokolím chrámem (65 m), Dunivá propast (61 m), Oldova propast (42 m). Pro oblast Poseidonu I jsou typické postupně se zahlubující, většinou otevřené puklinové systémy. V nejvyšších partiích jsou 5–20 m hluboké, 1–3 m široké a vytvářejí jakési labyrinty, místy protékané drobnými vodními toky. Směrem k okraji plošiny se prohlubují a přecházejí v úzké puklinové propasti. V těchto částech bývají pukliny částečně vyplněny či překryty zaklíněnou balvanitou sutí, případně jednotlivými balvany. Převažují zde především téměř svislé, 0,3–0,6 m široké, často ve svrchní části sevřené pukliny, na dně vyplněné drobnější sutí a pískem, některé jsou celoročně protékány drobnými vodními toky (Tundra a Dunivá propast). Na charakteru systému se uplatňují především pukliny směru JJV–SSZ s frekvencí 10–20 m, které jsou většinou v nepravidelných úsecích (5–15 m) propojeny příčnými puklinami směru SV–JZ. Zejména na těchto příčných puklinách, především v blízkosti okraje plošiny, jsou vytvořeny i rozsedlinové jeskynní prostory. Tyto příčné propojky je možné sledovat zcela nepravidelně v různých hloubkách, při povrchu plošiny bývají často zcela sevřené, případně překryté sutí a zeminou a průlezně se otevírají až v hlubších partiích. Některé naopak nejsou ve větších hloubkách vůbec patrné a otvírají se pouze několik metrů pod povrchem. Specifickým fenoménem jsou na puklinové systémy navazující akumulace blokových sutí, ve kterých se nachází množství často navzájem propojených slujek i rozsáhlejších jeskynních prostor (např. jeskyně Kořenka).





Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky