Poseidon

Přejít na obsah

Hlavní nabídka

Geologie


Pískovcová skalní města


V Evropě nalezneme více podivuhodně utvářených krajinných oblastí – pískovcových skalních měst (Härtel a kol. 2007). Ve střední Evropě se tento fenomén váže na kvádrové pískovce svrchní křídy. Vznik a vývoj pískovcových skalních měst je výsledkem především hloubkové eroze, jež postupovala po svislých, navzájem téměř kolmých puklinách. Vedle systému puklin se eroze projevila i na různě odolných subhorizontálních vrstevních spárách. Původně kompaktní pískovcové tabule byly postupně rozčleněny na mozaiku skalních bloků, jejíž pojmenování jako kvádrový pískovec je velice výstižné. K přetváření reliéfu napomohly mechanické procesy, především zvětrávání. Další modelace terénu probíhala za přispění gravitačních pohybů, řícení skalních bloků, eroze vodními toky a působením sněhu a ledu. Umocnění těchto procesů se váže především k dobám ledovým. Proces eroze však nebyl zastaven a pokračuje i v současné době. Pískovcový reliéf, pro svoji podobu s reliéfem krasovým, je označován také za pseudokrasový. Zatímco v karsologickém členění se tvary obvykle člení na povrchové a podzemní, pseudokrasové jsou z hlediska geneze a morfologie děleny podle rozměrů na makro-, mezo- a mikroformy (Vítek 1979).




Vedle charakteristické geomorfologické stavby mají skalní města specifické mikroklima. Na malém vertikálním rozpětí se vytvářejí strmé gradienty světelných a teplotních podmínek. V nejchladnějších místech, v úzkých stinných soutěskách a ve spodních partiích hlubokých puklinových propastí, se po celý rok udržuje chladný vzduch. Vrcholové partie skal, především jižně exponované, jsou naopak aridního charakteru a za slunečných dnů se přehřívají. Tomu odpovídá i velká rozmanitost rostlinných a živočišných společenstev (Zittová-Kurková 1984; Herben 1992; Sýkora a Hadač 1984; Růžička 1998; Gutzerová a Herben 1998).


Co se týče rozlohy i rozmanitosti pískovcových skalních měst, je Česká republika evropskou velmocí. Skalní města se u nás nacházejí v sedmi hlavních geomorfologických celcích na ploše přibližně 11 000 km (Rubín a kol. 2006). Charakteristický reliéf kvádrových pískovců je pak znám z devíti celků (Balatka a Sládek 1984). Nejrozsáhlejší pískovcová skalní města v naší republice se nacházejí v Broumovské vrchovině. Z geologického hlediska je Broumovská vrchovina součástí vnitrosudetské pánve, která je vyplněna spodnokarbonskými až spodnotriasovými sedimenty. Na nich jsou subhorizontálně uloženy vrstvy křídových usazenin. Jejich nejsvrchnější souvrství tvořená kvádrovými pískovci středního turonu a coniaku budují převážně pouze denudační zbytky, které zde vystupují v podobě tabulových plošin, stolových hor a kuest (Jenka a Kopecký 2004). Konkrétními skalními lokalitami jsou Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny, vrchy Hejda a Ostaš, i rozlohou menší formace jako jsou Křížový vrch, Lada, Borek, Lysý vrch, Skalský hřbet, Kočičí skály a česká část Stolových hor. Celé území zahrnuje CHKO Broumovsko s rozlohou 410 km (Faltysová a kol. 2002). Nejcennější partie mají pro svoji krajinářskou a přírodovědeckou hodnotu status národních přírodních rezervací: NPR Adršpašsko-teplické skály (1 803 ha) a NPR Broumovské stěny (1 179 ha).

Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky